15. 09. 2003
<<: Blogger ruší placenou verzi. Co to způsobí konkurenci?Bleskový konec náhlých davů
V dnešním Respektu si můžete přečíst můj krátký článek o flash mobs (reakci na text Marka Faka Masa a žert). V článku Bleskový konec náhlých davů konstatuji, že flash mobs ve své bezstarostné, čistě recesistické podobě měly odzvoněno už v době, kdy o nich Respekt napsal. Zájem médií (a s tím související jevy) jejich vývoj totiž mnohonásobně urychlil. Je to v podstatě shrnutí mého zápisu Co si myslet o flash mobs? Novinkou je například srovnání podobného osudu náhlých davů a takzvaných mash-up remixů.
Teď mě pobavilo, jak můj závěr souzní s typickou kritikou masové kultury (např. v podání "frankfurtské školy"). Já píšu:
Je to asi společný úděl všech podobných sympaticky podvratných myšlenek. Pokud se ukáže jejich idea jako velmi originální a nosná, ocitnou se v zájmu masových médií a dostanou se do hledáčku masové kultury, která však už originální ani nosná být neumí a ani nemůže.A kritici masové kultury:
(...) masovým charakterem výroby mediálních sdělení (od filmů, přes hudební nahrávky a televizní pořady po denní tisk) se potlačují estetické nároky elitněuměleckých počinů a podporuje se (bezmyšlenkovitá) spotřeba masově produkovaného, unifikovaného zboží. (citace z: Jirák, J. a Köpplová, B.: Média a společnost. s57. Portál. Praha 2003)Nu, nesouhlaste. Článek si můžete přečíst na webu Respektu - avšak je nutná registrace.
Závěrem se omlouvám za pár stylistických úletů a nejednoznačných formulací. Např. v textu se píše, že fenomén flash mobs si získal "oblibu a popularitu" (= oblibu a oblibu?). Umělecká skupina Suicide Club fungovala v letech 1977-1982, Cacophony Society vznikla v roce 1986. Petra Bokůvku jistě nepotěší použité skloňování jména Christina Aguilera (raději jsem kvůli tomu volal editorovi, ale korektorKa zřejmě tvar uznalA za schůdný, nebo je to jen chyba v on-line verzi (tištěnou jsem ještě neviděl) a nebo se na to bohužel zapomnělo...
>>: A tak jsem se stal bezbožným a zvrhlým arabským bloggerem
