30. 07. 2003
<<: Sporadické blogování trváSlasti Adamů
Zazvoní váš mobilní telefon. Číslo neznáte. Představíte se, ale pak nic neslyšíte. Jen zvláštní skřípání a šustění. V pozadí lze odtušit tlumené hlasy. Snažíte se porozumět, leč marně.
Halóóó, voláte,neslyšííím. Pak vás něco napadne.Už je to tady! Asi mě odposlouchávají a teď mi pouští nekvalitní záznam nějaké tajné schůzky, kde jsem se asi k něčemu upsal. Za chvilku mě budou vydírat.Jenže co na vás mohou mít? Nejste sice svatoušek, ale úplatek ani nevěru na triku zatím nemáte. Zavěsíte.Situace se opakuje. Telefonáty přicházejí někdy z cizích čísel, jindy ze známých. Pak začaly chodit ty textové zprávy... Prázdné SMSky. Ano, to je jistě nějaký další trik podsvětí - zlověstné varování. Mírnější varianta mrtvé kočky za dveřmi. Tak on ten Tlustý měl s odposlechy mobilů pravdu!
Kdepak, kdepak. Dost spikleneckých teorií.
Pouze jsem vám popsal obyčejný den nějakého toho Adama, Adolfa, Adriana, Aladara, Alberta, Albína, Aleše, Alexe a dalších chudáků, kteří jsou bezohlednou abecedou odsouzeni k tomu, že se jejich jméno ocitá na prvním místě v telefoních seznamech roztržitých uživatelů (jestlipak se Howard Rheingold někdy věnoval i protikladu Smart Mobs?). Ti mají zvláštní smysl pro mylné vytáčení telefonů a nevědomé posílání smsek. Mám s nimi vinou svého jména bohatou zkušenost. Asi tak před měsícem neminul den, kdy bych nějakou "nezprávu" neobdržel.
Poučení na závěr:
Očekáváte-li potomka, nazvěte jej raději Zikmund nebo Žaneta.
>>: Blogy v číslech
